Příručka vyučovacích metod


Příručka vyučovacích metod

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

R

Reflexe

Po každé aktivizující metodě výuky je vhodné provést reflexi společně se žáky, kteří zhodnotí, co jim daná hodina přinesla, co je překvapilo a co považují za klíčové. Důležité je, aby byl splněn její cíl, tedy informace, kterou si žáci o daném tématu odnesou. Je vhodné, aby žáci své myšlenky zachytili i písemně. Rovněž vyučující by si měl o průběhu aktivizujících metod a dosažených výsledcích vést písemné záznamy.

Další možností je provést po realizaci každé aktivizující metody určité ohlédnutí, které bude reflektovat, co se dělo, ale také to, co mohlo být uděláno lépe. Nesmí to však být provedeno formou hodnocení či obviňování[1]. Cílem je pojmenovat „dobrou praxi“, tedy to, co se v dané vyučovací hodině podařilo a z jakého důvodu. Je třeba rovněž identifikovat chybné kroky – co se nedařilo a z jakého důvodu – a dále se zaměřit na doporučení, co bychom mohli příště udělat jinak. Cílem je pojmenovat postup vedoucí k dosažení výsledků.


[1] KOŠŤÁLOVÁ, H., KRÁLOVÁ, T., LORENC, M. Vybrané kapitoly pro rozvoj pedagogických dovedností. Praha : Oeconomica 2010, s. 9.