Učitelství VŠE

Metoda sněhové koule (snowballing) je výhodná zejména proto, že je na přípravu a samotnou realizaci velmi jednoduchá. Odlišuje se od ostatních skupinových metod tím, že se začíná od jednotlivce, nikoliv od skupiny. Na zadaném úkolu pracuje jednotlivec nejdříve sám a postupně se vytvoří dvojice, čtveřice atd. Skupiny se postupně zvětšují, téma i cíl výuky zůstávají stejné. Účastníci snowballingu mají na diskusi vždy stanovený časový limit, po jehož uplynutí se skupina vždy zvětší na dvojnásobek (nabalující se sněhová koule ® nabalující se informace). Účastníci jsou vtaženi do řešení, neustále nenásilně diskutují na stejné téma, následně dochází ke konfrontacím a k řešení problému. Při této metodě si edukanti osvojují lépe komunikační dovednosti a schopnost naslouchat, protože práce v menších skupinkách umožní projevit se i méně průbojným studentům a ke slovu se dostane prakticky každý. Touto metodou může pracovat celá skupina (třída) a využívá se zejména při procvičování a prohlubování učiva[1] [2].

V tomto případě jde o relativně méně známou tvořivou vyučovací metodu, zaměřenou na rozvoj asociací a analogického myšlení. Podstata spočívá v hledání a vypracování metody, která nutí řešitele překonávat navyklé způsoby v nazírání problémů (stereotypy) a umožňuje zbavit se rutinních přístupů k řešení problémů, bránících mnohdy kreativitě a inovacím. Děje se tak zejména využíváním analogií. Hledání analogií rozvíjí tvořivost, aktivizuje dosavadní vědomosti edukantů. Vyučování se stává pro učící se jedince zajímavější a kreativnější činností a je zpravidla také podstatně didakticky účinnější. Jde v zásadě o využití těchto analogií[1]:

• personální analogie,
• hledání bezprostředních analogií,
• hledání symbolických analogií,
• hledání fantazijních analogií.

V závěru můžeme oprávněně konstatovat a plně při tom sdílet názory převážné části shora citovaných autorů, že je důležité vystříhat se druhého extrému v přecenění (nadužívání) aktivizujících metod, je potřebné uvědomit si, že aktivizující metody nemohou nikdy plně nahradit tradiční (klasické) metody výuky (výklad, popis, vysvětlování, názornou demonstraci, řízený rozhovor), mohou je pouze doplnit, oživit, vylepšit, zatraktivnit, zefektivnit jejich pomocí výuku. Prioritou aktivizujících metod jako metod podpůrných by měl být kromě podpory osvojování a upevňování odborných znalostí, kromě podpory při získávání dovedností a žádoucích návyků rozvoj klíčových kompetencí. Bez kreativního přiměřeného začlenění aktivizujících metod do metodiky výuky v ekonomických předmětech a jejich přenosu do reálných metodických portfolií učitelů je nemyslitelné v ekonomickém vzdělávání vyváženě rozvíjet odborné a klíčové kompetence edukantů.